V éře digitální komunikace se vládní instituce stále více obrací na sociální sítě, aby rozšířily dosah svých zpráv. Avšak, nedávné odhalení o využívání rozpočtových prostředků na podporu politických ideologií skrze placenou reklamu na sociálních médiích vyvolalo vlnu kritiky. Vyšlo najevo, že některá ministerstva utratila za tuto aktivitu statisíce korun, což zpochybňuje zásady transparentnosti a správného využití státních financí.
Příkladem je Ministerstvo životního prostředí s alokací 100 tisíc korun na sociální média pro letošní rok a Ministerstvo práce a sociálních věcí, které loni vynaložilo na podobné účely 325 tisíc korun. Tyto částky reflektují rostoucí trend využívání sociálních platforem k politickému marketingu, což podle některých právníků může hraničit s protiústavním jednáním.
Význam sociálních médií jako nástroje pro efektivní komunikaci je nepochybný, jak poukazuje Denisa Hejlová z Karlovy Univerzity, zdůrazňující, že výdaje na digitální propagaci se nemusí lišit od tradičních metod reklamy. Nicméně, výběr obsahu a zaměření kampaní vyvolává debatu o tom, jaké zprávy by vládní orgány měly prioritizovat a jak by měly být financovány.
Ministerstvo práce a sociálních věcí hájí svůj přístup k digitální propagaci jako způsob, jak efektivně oslovit cílovou skupinu s klíčovými informacemi. Mluvčí Jakub Augusta zdůrazňuje význam sociálních sítí pro šíření informací o službách a iniciativách ministerstva.
Tato strategie však vyvolává otázky ohledně hranice mezi informováním a politickou propagandou. Když vládní resorty využívají veřejné finance k podpoře politických názorů na sociálních sítích, je třeba pečlivě zvážit, zda takové využití odpovídá zásadám správného hospodaření a zda nepřekračuje limity stanovené ústavním rámcem.
Tento trend znovu otevírá diskusi o transparentnosti vládních výdajů a potřebě zvýšeného dohledu nad tím, jak jsou veřejné prostředky využívány, zejména v kontextu politického marketingu na digitálních platformách.